Drtivá většina kluků má až nepředstavitelně bujnou fantazii ve chvíli, kdy přijde čas na to říct ostatním, proč tu a onu holku neoslovili. Realita je ale taková, že jsou to jen prachsprosté výmluvy a nic jiného. Situací, kdy opravdu není na místě holku balit, je tak málo a jsou tak málo časté, že ve srovnání se všemi ostatními situacemi, kdy to jde, prakticky neexistují. Jak by řekl klasik „Nevadí mi, že jsi ji nesbalil, ale že jsi ji neoslovil“. Zkrátka a jednoduše přestaňte s výmluvami a zástupnými problémy a jděte holku oslovit. Co se vám může stát? Myslím opravdu stát. Umřete? Ztratíte práci? Odeberou vám vysokoškolský titul? Vykašlou se na vás kamarádi? Nebude mít kde bydlet? Nic z toho se nestane, takže si vzpomeňte, že jste chlap a běžte na to. Na následujících řádcích rozeberu a pošlu ke dnu tři klasické chlapské výmluvy, proč nešli zkusit sbalit nějakou dívku.
Co jí mám jako říkat?
Asi nejklasičtější výmluva ze všech. Nevím, co jí mám říct! To je blbost. Nemusíte ji říkat nic světoborného. Úplně stačí, když za ní přijdete, představíte se a řeknete jí, že se vám líbí. Představa kluků, že holku sbalí na hlášku, která by měla za svou vzletnost a vtipnost přinést svému autorovi Nobelovu cenu za literaturu je naprosto mimo mísu. Realita je totiž taková, že nejde o to, co řeknete, ale jak to řeknete. Jestliže tedy řeknete tu nejchytřejší věc, kterou kdy kdo řekl zoufalým tónem vyjadřujícím, že jste už vlastně na odchodu, tak je vám to úplně k ničemu. Když naopak přijdete a řeknete tak jednoduchou věc, jak je „Ahoj, já jsem Tomáš“ sebejistým tónem symbolizujícím, že nemáte co ztratit (což nemáte), máte napůl vyhráno.
Nechci se ztrapnit
Co je trapného na tom, že se vám nějaká holka líbí, chcete jí poznat, a proto jste jí oslovili? Na tom není trapného vůbec nic, a jestli si to někdo myslí a navíc vám tento názor dává najevo, tak je sociálně retardovaný. Jediný, kdo je k smíchu, koho je lidem líto a který připadá holkám divný, je typ kluků, kteří koukají a nic nedělají. V tomto ohledu je naprosto ukázkovým prostředím diskotéka, respektive klub. Až tam budete, schválně se na chvíli zastavte a celou situaci delší dobu pozorujte. Jistě na parketu zahlédnete kluka, který není na první pohled nic moc, ale vše si užívá a minimálně po něm holky okolo koukají. Někde v rohu, na okraji parketu či u stolu uvidíte taky neskutečného krasavce, který by mohl být na obálce časopisu, ale jen zoufale kouká po holkách okolo a vy nechápete, proč u sebe nemá minimálně stejně hezkou holku, jako je on sám. Důvod je prostý. On se bojí, že se ztrapní. Je to zoufalec. Vzhled je pro ženy ve skutečnosti jen třešničkou na dortu a je jedno, co říkají a jak moc se rozplývají nad sexy fotkami svalovců. Naprosto rozhodující je vaše přirozenost, nebojácnost, sebevědomí, výmluvnost a podobné vlastnosti.
Je to vyšší liga
A to jste poznali podle čeho? Podle prvního pohledu? Tohle je nesmysl, který ve většině případů končí ve chvíli, kdy dotyčný, respektive dotyčná promluví. Nebudu zde popírat, že pohledná osoba jakéhokoliv pohlaví dostala do života příjemný bonus. Realita je ovšem taková, že je vám to k ničemu, pokud máte v hlavě takříkajíc „nasráno“. Tohle platí zvlášť u nás mužů. Ženy nehledají hezkou tvářičku. Hledají rozhodnost, sebedůvěru, jistoty, tah na branku, přirozenost, smysl pro humor a tak dále. To může mít různé podoby, ale princip je stejný. Zkrátka a jednoduše přestaňte s výmluvami, jděte za holkou a možná zjistíte, že je to ona, kdo hraje nižší ligu a může být vděčná za to, že jste ji vůbec oslovil.
Závěrem
Výše zmíněné není ve skutečnosti řešením konkrétních situací, ale jakousi reflexí obecného problému mnoha mužů, kterou je nekonečné hledání výmluv, proč nešli za tou a onou holkou. Má tam kamarádky! Asi se jí líbí tam ten kluk! Vypadá naštvaně! Divně se na mě podívala! Bla, bla, bla. To jsou jen a jen řeči. Dokud jste za ní nepřišli, nevíte zcela nic. Ve chvíli, kdy za ní jen přijdete, už jste vlastně udělali dost, protože máte odvahu, kterou má v dnešní době jen málokdo. Lovu zdar!